Německý úřad pro výzbroj armády, který si uvědomoval vynikající tažnou sílu a schopnost pohybu v terénu u polopásových vozidel, se v roce 1932 rozhodl vyvinout šest vojenských polopásových tahačů, od 1tunového až po velký 18tunový tahač. Různí výrobci automobilů dostali za úkol vyvinout jeden z nich.
Společnost Krauss-Maffei v Mnichově převzala odpovědnost za 8tunový polopásový tahač. Protože se tato firma věnovala studiu polopásových vozidel již od roku 1928, dokončila prototyp s názvem KMm7 již v roce 1933. Brzy se vyvinul v KMm8 a KMm9 a v roce 1936 byl do výroby zařazen KMm10. Teprve po zrodu KMm10 byl 8tunový polopásový tahač oficiálně označen jako „Střední 8tunový tahač (Sd.Kfz-7)“. Poslední výrobní model, KMm11, byl dokončen v roce 1938 a okamžitě zařazen do výroby.
Výroba 8tunových polopásových tahačů dosáhla do konce druhé světové války celkového počtu asi 1 200 kusů. Jedním z těchto modelů byl 8tunový polopásový tahač s 20mm čtyřhlavňovým protiletadlovým kulometem (Sd.Kfz 7/1).
