Jedná se o plastikové modely v měřítku 1/35, které vyžadují sestavení a malování. Pokud není uvedeno jinak, balení neobsahuje barvy ani lepidla.
Popis
Sturmgeschütz (útočné dělo) bylo vyvinuto v letech 1936–39 jako obrněná podpora pro pěchotu. Důvodem byl fakt, že nově vyráběné tanky byly určeny výhradně pro tankové divize. Na bojišti však nebylo zaručeno, že tanky z tankové divize budou k dispozici pro podporu pěchoty. Tak vznikla myšlenka pluku útočných děl jako organické součásti pěší divize. Nové útočné dělo bylo založeno na podvozku Panzerkampfwagen III. Pod označením Sturmgeschütz III mělo vozidlo nízkou nástavbu s hlavní výzbrojí umístěnou v přední části s omezeným odměrem. Předsériové kusy byly bojově testovány při invazi do Francie v květnu 1940 a následně byla nařízena velkosériová výroba.
Původní myšlenkou bylo vozidlo schopné poskytovat palebnou podporu pěchotě, ale brzy se zjistilo, že protitanková schopnost je ještě důležitější. Pozdější modely StuG III vedly počátkem roku 1942 ke vzniku StuG 40, což byl StuG III vybavený buď 7,5cm kanonem Sturmkanone 40 L/43, nebo později L/48. V roce 1943 byla výroba Pzkpfw III ukončena, protože dosáhla konce svého vývojového potenciálu jako tank. Kvůli velkým ztrátám tanků na ruské frontě generál Guderian navrhl, aby byly stroje StuG III přidělovány tankovým divizím, protože byly levnější, jednodušší a rychleji vyrobitelné než tanky. To by však vyžadovalo ještě větší nárůst produkce StuG III, která již tak nestačila poptávce. Proto bylo na konferenci s Hitlerem v listopadu 1943 rozhodnuto využít podvozek Panzerkampfwagen IV. Cílem bylo použít tento nový Sturmgeschütz IV pro tankové divize, což by výrazně zjednodušilo údržbu, protože tankové divize byly vybaveny tanky Panzer IV. Prototyp byl hotov během měsíce s využitím nástavby z produkce StuG III. Protože byl podvozek Panzer IV o 46 cm delší a o 8 cm nižší než u StuG III, bylo nutné přivařit dodatečný přední plech a boční pásy nástavby k vyplnění mezer. Na levé přední straně nástavby byla vybudována obrněná schránka (se dvěma periskopy a poklopem) pro řidiče.
Výroba začala v prosinci 1943 v továrně Krupp-Gruson v Magdeburgu. Celkem bylo vyrobeno přibližně 1000 vozidel. StuG IV vybavovaly třetí prapory některých tankových pluků místo tanků. Rané modely byly na podvozku Pzkpfw IV Ausf H, ale většina byla na podvozku Ausf J. Častý byl antimagnetický nátěr Zimmerit a některé stroje měly pro zvýšenou ochranu na přední části nástavby přidaný železobeton. Posádka: 4, bojová hmotnost 23 tun, maximální rychlost 38 km/h (silnice), 24 km/h (terén), munice: 63 nábojů (AP 39, AP 40, HE), pancéřování: 85 mm (max) 10 mm (min). Ostatní detaily jako PzIV.
